Your research : 629 Results for հա

Entries' title containing հա : 3175 Results

Պահանջող

s.

exacter;
receiver.


Պահանջումն (ման)

s.

exigence, demand, recovery, request, requisition;
pretension;
discussion;
— անիրաւ, exaction, extortion;
յետս — ընչից, claiming, claim.


Պահանք

s.

imprisonment.


Պահապան (աց)

s.

guard, guardian, inspector, superintendent, overseer;
sentry, sentinel;
—ք, guard, guards, garrison;
cf. Հմայեակ;
— այգեստանի, vineyard-keeper;
cf. Հրեշտակ.

• , ի-ա հլ. «պահող» ՍԳր. Եւս. քր. «պահպանութիւն» Սղ. լը. 2. ճխ. 3. ա. մկ. (ստէպ). Եղիշ. «հմայեակ» Կանոն. որից պահապանապետ Պղատ. օրին. Պտմ. աղէքս. տահապանութիւն Ճառընտ. կամ առանց լօ-դակապի՝ պահպան Գ. մկ. գ. 16. Փիլ. պահ-պանապետ Եսթ. բ. 20. պահպանակ Խոր. Կանոն. պահպանութիւն ՍԳր. Բուզ. պահ-աանել Փիլ. ևն։ Բառիս հին ձևն է *պարհա-պան։

• = Պհլ. *pahrapān<զնդ. *pāϑrapāna-բառից, որ կազմուած է pahr<զնդ. pāϑra «պաշտպանութիւն, պահպանութիւն»+pān «պահող» բառերից։ Վերի բառերը աւանդ-ուած չեն թէև, բայց կան նրանց այլ գաւա-ռական ձևերը. ինչ. պհլ. pāspān=պրս. pās-bān «պահապան»։ Տե՛ս նաև պահ։-Հիւբշ. 217։

• ԳՒՌ.-Գրականից փոխառութեամբ ունինք Ալշ. Մշ. պահաբան, Երև. պրհապան, Մկ. պmխmպան, Պլ. բահաբան ձևերով՝ միայն «պահապան հրեշտակ», «Աստուած պահա-պան» ձևերի մէջ։ Մինչև անգամ էնկիւրիի թրքախօս հայոց բարբառում կայ bahaban «պահապան հրեշտակ». ինչ. bahabanəm esirgedi «պահապան հրեշտակս ինձ պահ-պանեց» (Բիւր. 1898, 865)։ նը (Օրբել. 1861, էջ 268), որ ճիշտ այն է. ինչ որ այլուր Պարտիզացփոր.

• = Նոյն է պարտէզ բառի հետ և ծագում է կա՛մ պհլ. գւռ. մի ձևից, և կամ հայերէնի մէջ րտ>հ ձայնափոխութեամբ (իբր եր-թալ>էհա*լ)։-Աճ.

• Պահառ տես Պակառ։ Տակառ-


Պահապանապետ (աց)

s.

captain of the guard.


Պահարան (աց)

s.

object serving to contain another or others, trunk, box, case, scrutoire, sheath, scabbard, cover;
*vestry-room;
— նամակի, envelope, cover;
— թղթոյ, pocket-book, portfolio.


Պահարանեմ

va.

to involve;
to enclose, to envelop, to encase, to cover, to pack or wrap up.


Պահարանիկ

s.

small envelope or cover.


Պահարկեմ (եցի)

va.

to guard, to mount guard, to garrison, to mount sentry.


Պահացող

adj.

abstaining, abstinent, fasting.


Պահացողութիւն (ութեան)

s.

abstinence, fast.


Պահացոյց

cf. Պահայոյզ.


Ողջախոհաբար

adv.

soundly;
honestly, modestly, chastely.


Ողջախոհանամ (ացայ)

vn.

to be in one's right senses;
to be chaste, to observe chastity.


Ողջախոհացուցանեմ (ուցի)

va.

to render chaste, modest, sober, prudent, wise.


Ողջահաւատ

adj.

orthodox.


Ոսկեհան (աց)

s.

gold-digger;
— տեղի or —ք, gold mine;
gold-diggings.


Ոսկեհանդերձ

cf. Ոսկեզգեաց.


Ոսկեհանութիւն (ութեան)

s.

cf. Ոսկեհատ.


Ոսկեհատ

s.

gold-mining or gold-digging, gold-finding.


Ոսկիահատ

s.

gold nugget;
small piece of gold.


Ոսկրահատութիւն (ութեան)

s.

osteotomy.


Ոտնահար

cf. Ոտնահար.


Ոտնահարական (ի, աց)

adj.

insulting.


Ոտնհար (աց)

adj. fig.

malignant, rejoicing at another's suffering, malevolent, ill-natured;
— լինել, to kick, to cause to fall;
to rejoice at another's woe, to be malignant, malevolent;
to despise, to insult, to laugh at, to mock, to jeer;
— լինել թշուառութեան ուրուք, to insult one in his misfortune.


Ոտնհարեմ (եցի)

va.

to suppliant;
cf. Ոտնհար լինիմ.


Ոտնհարութիւն (ութեան)

s. fig.

kick;
ill-will, ill-naturedness, malevolence;
insult, sneer, derision, laugh.


Որդեհայրութիւն (ութեան)

s.

Sabellianism, Socinianism.


Որդնահար

adj.

worm-eaten, rotten, carious;
— լինել, to become or grow worm-eaten.


Որմահատու

adj.

boring through a wall and passing.


Ուտճահալ

adj.

worm-eaten, rotten.


Չահագին

cf. Չահաւոր.


Չահաւոր

adj.

not enormous;
not terrible.


Չարահալած

adj.

healing, driving away pain and sickness;
salutary.


Չարահամ

adj.

ill-flavoured, ill-tasted.


Չարահամբաւ

adj.

of ill-repute;
defamed.


Չարահամբաւ առնել

sv.

cf. Չարահամբաւեմ.


Չարահամբաւեմ (եցի)

va.

to defame, to disparage, to sneer at, to blacken, to asperse.


Չարահամոզ

adj.

ill-insinuating, persuading, exhorting or inciting to evil.


Չարահատոյց՞՞՞լինիմ

sv.

cf. Չարահատոյց՞՞՞գտանիմ.


Չարահատոյց՞՞՞գտանիմ

vn.

to render evil for good.


Չարահարիմ

vn.

to conceive an illicit affection for.


Չարահաւ (աց)

adj.

of evil origin, bad, wicked;
bad, unpleasant, disagreeable.


Չարահաւակ

s.

author, origin of ill, of evil, of misery.


Չարահաւան

adj.

prone or disposed to evil.


Չարահաւատ

adj.

false, faithless, perfidious.


Չարահաւատութիւն (ութեան)

s.

erroneous belief, error, perfidy.


Չարահաւեալ

adj.

spoilt, corrupt;
diseased, contagious, infected.


Չարահաւութիւն (ութեան)

s.

prejudice, presumption.


Չարհամբաւ

adj.

fatal, disastrous.


Definitions containing the research հա : 1810 Results